Reklamy-tááády =) Chceš spřátelit?-tak tu =D chceš vyčistit monitor? klikni tady =) Poradna-zde

Blogy hodnotím TADY


Ahoj!Pokud nejsi mé SB tak tě tu vítám at si se sem dostal jakkoliv!
Doufám,že i když tě třeba nezajímají morčata,tak se tu aspon
porozhlédneš.Sem tam tě něco možná pobaví,možná rozbrečí,ale to pochybuju :D Taky můžeš vyhrát nějaké ceny,pokud bude nějaká soutěž,což moc často nebívá :D Ale dost řečí a pojd dál!





Květen 2011

Testík pro vás!

31. května 2011 v 20:17 | Bára |  Blog
Kolik minut denně prosedí morče samo v rohu klece?
  • 0 minut (2body)
  • 20 minut (1bod)
  • více (0bodů)
Kolik hodin denně se může tvoje zvíře pohybovat mimo klec?
  • 0 minut (0 b.)
  • 1 hodinu (1 b.)
  • více (3 b.)
Využívá morče možnosti pohybu?
  • ano (3 b.)
  • ne (0 b.)
Jak vypadá jeho srst?
  • lesklá (2 b.)
  • matná (0 b.)
Svádějí morčata každodenní vzájemné boje?
  • ano (0 b.)
  • ne (3 b.)
Jak zvíře reaguje na tvoje přiblížení?
  • utíká pryč (0 b.)
  • ustupuje zpět (1 b.)
  • zůstává sedět (2 b.)
Čistí si morče svoji srst?
  • denně (3 b.)
  • každý 2.den (1 b.)
  • vůbec ne (0 b.)
Navazuje s tebou morče kontakt a vydává přitom zvuky?
  • nikdy (0 b.)
  • zřídka (1 b.)
  • často (3 b.)
Jak zvíře dodržuje tělesnou péči?
  • čistí se často (3 b.)
  • příležitostně (1 b.)
  • vůbec ne (0 b.)
Jak morče reaguje na novou nabídku jako zelený výhonek a větve?
  • ustupuje zpět (0 b.)
  • očichává je (1 b.)
  • ohryzává je (2 b.)
Nechává se zvíře od tebe rádo podrbat a projevuje přitom hlasitě svoji náladu?
  • ano (3 b.)
  • někdy (1 b.)
  • nikdy (o b.)

Potkan

30. května 2011 v 14:23 | Bára
Potkan je hlodavec často zaměňovaný s krysou obecnou
Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až 2 let.

Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600g, méně obvykle v dobrých podmínkách až do 900g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 - 270 mm.

Potkan je kosmopolitní druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní Asie do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože se začal rozšiřovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století.
Potkan se začal v 50.letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá domestikovaná varianta Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80.-90. letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří. Postupem času vznikaly křížením odlišné barevné varianty a potkan si získal na popularitě.

Potkan je všežravec, většina jídelníčku se skládá cca z 60-80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa. Potkan jako jakýkoli jiný hlodavec potřebuje obrušovat své hlodavé zuby, které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy (chleba, větve), ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabelů (slitiny mědi a hliníku a podobně měkké kovy).

Potkan je zvíře synantropní, nebo-li, jeho život je vázaný na člověka. Také u nás je jejich výskyt téměř výhradně vázán na lidská sídliště, žijí v lidských obydlích a v jejich okolí.

Potkan je noční tvor. Největší aktivitu vykazuje za soumraku, v noci a brzy po ránu. Protože jsou však u nás potkani značně přemnoženi, je možné je spatřit i během dne.

Potkani jsou všežravci nenároční na potravu. Průměrně spotřebují 20g potravy denně. Živí se obilím, krmivem domácích zvířat, různými lidskými zásobami, aktivně loví drobná zvířata jako jsou jiní hlodavci a ptáci, nepohrdnou ani ptačími vejci nebo bezobratlými živočichy. Potkani dokáží škodit i na farmách, kde "loví" mláďata hospodářských ptáků (kachňata, kuřata) a pokud trpí nedostatkem krmiva, dokáže zabít zvířata až do velikosti králíka.


Myš

30. května 2011 v 14:22 | Bára
Myši jsou drobní hlodavci z čeledi myšovitých. Jejich nejznámějším zástupcem je kosmopolitně rozšířená myš domácí - na jedné straně oblíbené domácí zvířátko, na straně druhé hospodářský škůdce, vysoce nežádoucí nájemník v domě i hospodářských budovách a nepříjemný invazní druh (např. v Austrálii), který dokáže vyděsit k smrti nemalé procento ženské části lidské populace.
Myš domácí (Mus musculus), dříve obývala stepní a polopouštní oblasti Eurasie a severní Afriky, ale jako synantropní (tj.na člověka vázaný, ale divoce žijící druh) se rozšířila po celém světě. Dnes obývají myši domácí celý svět a díky své přizpůsobivosti, plodnosti a všežravosti vydrží i v extrémních podmínkách.

Pískomil

30. května 2011 v 14:21 | Bára
Pískomil je drobný hlodavec podobný křečkům.
Pochází z mongolských polopouští a stepí, v evropských teráriích se zdomácnili přibližně před 30-ti lety. Jsou to živé zvířátka a u jejich pozorování můžeme strávit celé hodiny.
Napříč tomu, že v chovatelských kruzích vyvolali nadšení, v žebříčku petparády nikdy nepředčili křečky.
Což je škoda, protože pískomilové si lehčeji zvyknou na život v zajetí a mláďata rychle přilnou k novému majitelovi.
Jakou pouštní tvor dobře hospodaří s vodou, produkují méně moči, a proto nejsou skoro vůbec cítit.
Z množství druhů, které se u nás běžně prodávají jsou to: pískomil mongolský (Meriones unguiculatus), kteří mají několik barevných variant: bílou, černou, krémovou, platinou či strakatou.

Křeček

30. května 2011 v 14:20 | Bára
  • Křeček je hlodavec, žije většinou jako samotář.
  • Jejich zuby neustále dorůstají, proto si je musí pravidelně obrušovat, proto je vhodné jim dávat do klece kus dřeva, na kterém by se je mohl obrušovat.
  • Může také své torby značně roztáhnout tak, že sahají od tlamičky až po jeho pas.
  • Nejdůležitějším smyslem je pro křečka čich, je tak dokonce schopen poznat svého majitele.
  • Přes den tyto zvířátka spí a až večer jsou aktivní, ale z mé zkušenosti jde trochu odnaučit, aby byli aktivní jen večer.
  • Jsou převážně býložraví.
  • Dožívají se pouze dvou, maximálně tří let. Můj křeček se dožil dokonce čtyřech let ;) Potřebují se hodně hýbat, proto je dobré koupit do klece kolotoč.

Křeček a jeho smysly

Zrak:

jako noční tvor nemá moc dobře vyvinutý zrak.
Vnímání tvarů a barev je patrně pouze nedostatečně rozvinuto.
Naproti tomu je křeček se svýma po stranách posazenýma kulovitýma očima schopen jedním pohledem zachytit celé své okolí.
Dá se říci, že křeček má opravdu široký rozhled - asi 110˚. Na naše poměry je křeček ovšem poněkud krátkozraký, na vzdálenost větší než 1 metr je již stěží schopen rozeznat kontury.
Pohyby, třeba blížícího se nepřítele, ovšem je schopen rozeznat na větší vzdálenost. Na denním světle je křeček téměr slepý. To také vysvětluje jeho často pozorovatelnou lekavost, ocitne-li se náhle v neznámém prostředí.

Čich:

stejně jako my poznáme člověka podle jeho vzhledu, ukládá si křeček do paměti vzory pachů a s jejich pomocí, pak i po dlouhé době rozezná příslušníky stejného druhu, nepřátele i své chovatele.
Páry nebo příbuzenstvo se rozeznávají podle skupinového pachu, který i přes jejich přirozené agresivní sklony zajistí mírné chování.
Potravu je křeček schopen ucítit na velké vzdálenosti. Díky pachovým značkám, které zanechává třením svých mazových žláz o důležité předměty a místa, a díky svým výkalům a moči je křeček schopen orientovat se ve svém okolí i po tmě.

Sluch:

schopnost akustického vnímání je u křečků velice rozvinutá, jsou schopni vnímat také frekvence ze spektra ultrazvuku.
To jim neslouží na obranu proti nepřátelům, ale spíše k vnitrodruhovému dorozumívání.
Tak mohou všechny mláďata pro nás neslyšitelnými zvuky přivolat svoji matku, když je jim po opuštění rodného hnízda příliš zima, nebo mají hlad či žízeň. Křečci jsou schopni rozeznat různé tóny hlasu, či po nějakém čase poznat toho, kdo se o ně stará. Během dne křeček složí své ušní boltce, aby mohl nerušeně spát.

Hmat:

stejně jako hmatové vousky slouží rovněž jemné chloupky na bocích a na předních i zadních končetinách k orientaci v noci. S pomocí těchto speciálních chloupků a vousků je křeček schopen vnímat překážky, které se mu postaví do cesty. Kromě toho mu také pomáhají lépe odhadnout, zda je pro něho otvor či průlez dostatečně široký.

Činčila

30. května 2011 v 14:18 | Bára
Činčila je původně jihoamerický hlodavec žijící ve vysokohorských oblastech v Andách.
Je to roztomilé zvířátko s velkýma ušima, velkým ocasem a s výraznýma očima.
Svým vzhledem mnoha lidem připomíná veverku. Má také zhruba stejnou inteligenci.
Živí se téměř výhradně rostlinnou potravou .
Jejich chov se nejdříve rozšířil zejména kvůli kožešině, ale postupně si získávají stále větší oblibu jako domácí mazlíčci.
Řád: Hlodavci (Rodentia)
Čeleď: činčilovití (Chinchillidae)
Rod: činčila
Pro chov se výhradně používá druh činčila vlnatá (Chinchilla lanigera).

Ve volné přírodě bylo toto zvířátko téměř vyhubeno. Jsou to společenská zvířata, ve svojí domovině žijí ve skalních puklinách nebo si hrabou dopata. Jejich komunity čítají 15-100 jedinců. Stávají se kořistí některých savců, hadů a dravcých ptáků. Aktivní bývají za svítání a za soumraku. Pokud je něco vyleká, okamžitě mizejí ve svých norách, aby se vzápětí znovu objevily. Ve volné přírodě se živí různými semeny, bylinami , různými výhonky a mechem. Ročně obvykle mívají dva vrhy po dvou mláťatech.

Osmák degu

30. května 2011 v 14:16 | Bára

Je prvním zvířátkem na našem webu a proto zde má speciální postavení. Veselý osmáček, který na Vás po levé straně kouká je dnes již malým osmáčím důchodcem. V těchto dnech prožívá svůj 6-tý rok života(2010). Jeho jméno je Filip a nejoblíběnější činností je ranní buzení.

  • Osmák je býložravec pocházející z Jižní Ameriky.
  • Jsou přibližně velcí jako morčata, ale na rozdíl od nich mají dlouhý ocásek, který je na konci zakončený slabým chmýřím.
  • Své jméno získali podle osmičkového tvaru dolních stoliček.
  • Barva srsti osmáčků má černohnědou barvu.
  • Snadno se ochočí a nekoušou, pokud se tedy necítí ohrožení.
  • Dožívají se poměrně dlouhého věku od 7 do 10-ti let.
  • Přední zuby (řezáky) si potřebují pravidelně obrušovat o tvrdé předměty, tak je vhodné, aby měli v kleci nějaké klacíky na hlodání.
  • Jejich výhodou je, že nezapáchají a navíc jsou to denní zvířata, takže si s nimi můžete hrát celý den.
  • V poslední době se v domácnostech velmi rozšiřují. Jsou poměrně čistotní, inteligentní a společenští.
  • Je ale potřeba si uvědomit, jestli na osmáka budete mít dostatek času (asi tak 2 hodiny denně), protože pokud se nebudeme samotnému osmákovi dostatečně věnovat, bude velmi smutný a neštastný, a to se velmi často projeví zvýšenou náchylností k onemocněním. V takovém případě je vhodné si pořídit osmáky dva, kteří sice budou méně ochočitelní, ale na druhou stranu budou štastnější a nebudou vyžadovat takovou pozornost.

Hledáte obleček pro morče?Tady!

29. května 2011 v 20:55 | Bára |  Blog
Máš morče?Neumíš šít obleček pro morče?Tak si ho kup.Klikni na tento odkaz: http://www.1teddy.cz/produkty/morcata/oblecky-pro-morcata/
Tohle jsem našla na internetu.Dalo to celkem práci najít,ale stálo to zato!:-)

Mám morčátko :)

29. května 2011 v 20:40 | Bára |  Blog
Jooo!Já věděla že ho možná dostanu!K narozeninám jsem dostala morčátko.Dala jsem mu jméno Kulička.A ted
to nejlepší:Možní je příbuzná s Májou(www.fishcity.blog.cz)Jsou ze stejného zverimexu a navíc,jsou si dost podobné.
Až na to,že Mája je taková vějířková,a Kulička hladkosrstá.Ale mimo to.Už jsem dost dlouho nebyla na blogu,takže se mu ted budu víc věnovat.Důvod proč jsem se mu nevěnovala je ten,že jsem se věnovala morčátkům.
Takže jsem zase tu!Vaše Barča :-)